Přejít na obsah
Jsem matkou člověka s „něčím navíc“
Eugenia

Napsal(a) Eugenia GALANTE dne Thursday 05 September 2024, aktualizováno Friday 25 July 2025

Odhadovaná doba čtení ~ 2 minutes

„Něco navíc“

 

Jestli je v životě něco, na co jsem hrdá, jsou to moje děti. Každé z nich je zázrak i výzva, každé má v mém srdci zvláštní místo a každé mi po svém pomáhá jít životem dál. Musím ale přiznat, že Pablo je šampion ve všech kategoriích.

Pablo je nejmladší ze čtyř sourozenců a má „něco navíc“: má Downův syndrom (trizomii 21). Líbí se mi představa, že něco přináší, že je svým způsobem odměnou. Pablo se navíc narodil s těžkou srdeční vadou a má za sebou už několik operací. Je to bojovník s takovou vitalitou, jakou by mu mnozí mohli závidět.

 Být matkou dítěte s „něčím navíc“ znamená dostávat stálou dávku lásky a učit se žít tady a teď.

Mateřství změní život. Mateřství dítěte s „něčím navíc“ ho změní ještě o kousek víc, a to k lepšímu, pokud jsme ochotní vydat se jinými cestami a zapomenout na zbytečné srovnávání. Na oplátku dostáváme stálou dávku lásky a učíme se žít vědomě, tady a teď. Je to cesta, kterou budujeme kousek po kousku, s velkou láskou, přijetím a odolností. Jako všechno, co má smysl, ani tahle cesta není snadná: je náročná a často těžká. Proto je důležité mít kolem sebe dobrou podporu.

I jako matka dítěte se zdravotním postižením můžete být velmi šťastná.

Měla jsem štěstí na velkou podporu rodiny a přátel, což není samozřejmost. A dokázala jsem se obklopit odborníky, kteří mi pomohli překonat nevyhnutelné překážky. Pablo je dnes dospělý, a když se ohlédnu, vidím, jak dlouhý kus cesty jsme ušli. Jsem hrdá na rodinu, kterou jsme vybudovali, a jsem za ni hluboce vděčná. Netvrdím, že někomu pomůžu; chci jen sdílet svou osobní zkušenost matky mladého člověka s Downovým syndromem. Ano, i jako matka dítěte se zdravotním postižením můžete být velmi šťastná. Můžete být šťastní i se sourozencem se zdravotním postižením. Můžete být šťastní jako pár s dítětem se zdravotním postižením. Můžete být šťastní jako rodina a růst. Nechci popírat obtíže, ale kdo je nemá? Jen nezabírají celý náš život, ani zdaleka ne. Náš život je plný malých každodenních vítězství, která si vychutnáváme dvojnásob, protože víme, co znamenají a co stojí. A to mění všechno.

V dalším článku se budu věnovat sdělení diagnózy, což je pro rodiče velmi citlivá chvíle, které by odborníci i okolí měli věnovat víc pozornosti.

Pokud vám článek pomohl, klidně ho sdílejte.