Komunikační pas: jak ho vytvořit, sdílet a udržovat aktuální

Jak má nový asistent pedagoga, tým odlehčovací služby nebo zastupující učitel hned od prvního dne vědět, kdo člověk je a jak s ním komunikovat? Díky komunikačnímu pasu: krátkému dokumentu napsanému v první osobě, který člověka představí, vysvětlí, jak se vyjadřuje a jak mu pomoci, a doprovází ho všude, kam jde.

Co je komunikační pas?

Je to krátký, často ilustrovaný dokument, který shrnuje, co potřebujete vědět, abyste dobře komunikovali s někým, kdo mluví málo nebo vůbec. Myšlenka pochází ze Skotska: Sally Millar, logopedka z CALL Centre v Edinburghu, s ní přišla na začátku 90. let, aby každý nový odborník nemusel začínat od nuly (TechLab, 2024).

Pas nepopisuje diagnózu: je o člověku, o tom, co má rád a jak s ním mluvit. Navazuje na kartu „Jak se mnou mluvit“, která se vejde do pár řádků a otevírá rozhovor s cizím člověkem; pas je určen lidem, kteří s člověkem budou trávit čas.

Pro koho je a kdy?

Pro každého se složitými komunikačními potřebami, dítě i dospělého, bez ohledu na příčinu. Nejužitečnější je v obdobích změn:

Nové místo: nástup do školy nebo do nového ročníku, nové zařízení, denní stacionář, pobyt v odlehčovací službě, letní tábor.
Noví lidé: asistent pedagoga, zastupující personál, chůva, noví odborníci, sousedé.
Pobyt v nemocnici: pas pak doplňuje nemocniční pas (léky, alergie) popsaný v článku Být srozumitelný.

Co do něj patří?

Šablona Sally Millar navrhuje asi patnáct částí, které můžete ponechat, vynechat nebo upravit (TechLab, 2024). Nejužitečnější z nich:

Kdo jsem: jméno, věk, fotka, s kým bydlím.
Jak komunikuji: řeč, gesta, znaky, symboly, tablet; moje ano a moje ne, s přesným gestem.
Jak mi pomoci komunikovat: mluvte pomalu, ukazujte mi symboly, dejte mi čas na odpověď, nabízejte mi volbu.
Co mám rád, co nemám rád: co mi dělá radost, co mi vadí, co nesnesu (hluk, čekání, doteky).
Můj život: důležití lidé, věci, o kterých rád mluvím, co zvládnu sám a s čím potřebuji pomoc, jídlo a pití.
V naléhavé situaci: komu volat a jak.

Čtyři části, které tvoří jádro pasu; ostatní se vybírají podle člověka.

Části „Jak komunikuji“ a „Co mám rád, co nemám rád“ mohou fungovat jako malý slovník signálů: „Když se kolébám a usmívám, mám radost“, „Když si zakrývám uši, je tu na mě moc hluku“. Pokud je chování člověka někdy sdělením, viz Náročné chování.

Jak ho vytvořit?

Pas vzniká spolu s člověkem a žije s ním.

Zapojte člověka. Pište ho s ním, nebo alespoň v jeho přítomnosti, a nechte ho každou stránku schválit (TechLab, 2024).
Pište v první osobě: „Jsem rád, když mi řeknete, než se mě dotknete“, místo „Nemá rád doteky“.
Buďte pozitivní a konkrétní. Žádný lékařský žargon, žádný seznam obtíží: co člověk zvládá a co mu pomáhá.
Buďte struční. Pár stránek; jednostránková verze pro rychlé přečtení, například na recepci nového zařízení (TechLab, 2024).
Přizpůsobte formát věku a úrovni čtení: symboly, fotografie, nebo jen text pro dospělého, který čte.
Uveďte datum a pas zrevidujte pokaždé, když se něco změní: nová slova, nová pomůcka, nová třída.

Ukázková stránka

Dobrý den, jmenuji se [jméno], je mi [věk] let. Rozumím hodně, ale moc toho neřeknu. Když chci říct ano, [kývnu hlavou]; když chci říct ne, [odvrátím hlavu]. Používám také symboly na tabletu: dejte mi prosím čas na odpověď. Moc rád mám [hudbu] a [procházky v parku]. Nemám rád [hlasitý hluk]. Když si [zakrývám uši], vezměte mě prosím někam, kde je větší klid.

Papír, nebo digitálně?

Obojí. Na papíře (karta, list A4, malá brožurka) se dá pas přečíst bez zařízení, vložit do tašky nebo školní aktovky a nechat u týmu. Na tabletu si ho můžete nechat přečíst nahlas a změnit ho za pár sekund; aplikace ale cizímu člověku neřekne, že se má podívat právě do ní (TechLab, 2024). Mějte proto vytištěnou jednostránkovou verzi a úplnou verzi v pomůcce.

Komunikační pas v Buddy

V Buddy vytvoříte pas za méně než pět minut: otevřete Deníky, klepněte na Vytvořit deník a zvolte šablonu „Komunikační pas“. Všechno je předvyplněné, části, symboly i příklady: stačí nahradit příklady tím, co platí pro daného člověka, a doplnit „…“. Tlačítko přehrávání přečte stránku nahlas, deník můžete sdílet s týmem pomocí odkazu a vytisknout ho jako papírovou verzi.

Šablony zdarma

Šablony CALL Scotland (v angličtině), kde celý přístup vznikl.

Časté otázky

Čím se liší od karty „Jak se mnou mluvit“?

Karta se vejde do pár řádků a slouží k zahájení rozhovoru s někým, koho potkáte jen krátce: s prodavačem, s lékařem. Pas je úplnější a je určen lidem, kteří budou člověka nějakou dobu doprovázet. Karta může být dokonce jeho první stránkou.

Kdo by ho měl vyplnit?

Sám člověk, s pomocí těch, kdo ho znají nejlépe: rodiny, odborníků, přátel. Každý přispěje tím, co pozoruje; člověk si vybere, co o sobě chce říct.

Kdy ho aktualizovat?

Pokaždé, když se změní něco důležitého (nová pomůcka, nová slova, nový domov), a alespoň jednou ročně. Datum poslední aktualizace napište na první stránku.

Pictalk Buddy spojuje komunikační tabulky AAK, vizualizovaný denní režim, procesní schémata a deníky se stejnými symboly, na Androidu, iOS, webu i hodinkách. Aplikace v modelu „zaplaťte, kolik chcete“, kterou vyvíjí nezisková organizace. Poznejte Buddy

Zdroje

Régent, A., 2024, Le passeport de communication, technický list, TechLab, APF France handicap.
CALL Scotland, Personal Communication Passports.
CAApables, Outils.