„Když mu dáme tablet, už nebude chtít mluvit.“ To bývá první obava, když se navrhne augmentativní a alternativní komunikace (AAK). Výzkum je jednoznačný: AAK řeč nebrzdí, často jde ruku v ruce s ní a pomáhá i lidem, kteří trochu mluví, když jim řeč nestačí.
Co ukazují studie?
- Přehled literatury nenašel žádný případ ztráty řeči; někteří účastníci dokonce mluvili více (Millar, Light & Schlosser, 2006).
- U malých dětí s opožděným vývojem řeči šlo zařízení se syntetickým hlasem ruku v ruce s přibýváním mluvených slov (Romski et al., 2010).
- U minimálně mluvících dětí s autismem přineslo přidání tabletu s hlasovým výstupem do intervenčního programu více spontánních výpovědí a rozdíl zůstal zřetelný, i když se počítala jen mluvená slova (Kasari et al., 2014). Stejným směrem ukazuje přehled o zařízeních s hlasovým výstupem u autismu (Schlosser & Wendt, 2008).
- U malých dětí s Downovým syndromem byl pozorován sled: nejprve vizuální scény, pak znaky a pak převzetí role řečí (Light & Drager, 2012).
U získaných i vývojových obtíží platí: většina lidí s AAK nějakou řeč získá nebo znovu získá a rodiny by to měly slyšet od začátku (Beukelman & Light, 2020).
Proč může AAK řeči pomoci
- Menší tlak. Zpráva projde přes nástroj, takže se řeč dá zkoušet, aniž by na ní něco záviselo.
- Stálý zvukový vzor. Každé stisknuté tlačítko řekne slovo pokaždé stejně, propojené se záměrem, stokrát za sebou.
- Více interakce. Kdo může odpovídat, komentovat a ptát se, dostává více odpovědí a jazyk se buduje právě v těchto výměnách.
- Jazyk před artikulací. Slova, jejich význam a jejich spojování se rozvíjejí, i když artikulace ještě nedohnala zbytek.
Co výzkum neslibuje
AAK nemůže zaručit, že se řeč objeví: někdo bude mluvit, jiný trochu, jiný vůbec. Nic nebere a dává člověku způsob, jak se vyjádřit hned teď. Čekání na řeč má svou cenu: porozumění roste, ale vyjadřování zůstává zablokované, s frustrací a někdy s problémovým chováním (Beukelman & Light, 2020). Dalším mýtům (věk, předpoklady, „ještě není připravený“) se věnuje článek Mýty o AAK.
Trochu mluví: k čemu je mu AAK?
„Mluví, takže tablet nepotřebuje“: tato věta zapomíná, že nikdo nekomunikuje jen jedním způsobem. Všichni kombinujeme hlas, gesta, mimiku a písmo podle toho, s kým mluvíme a v jaké situaci (Williams, Krezman & McNaughton, 2008). Člověk s omezenou řečí ji používá na to, co mu jde, a o AAK se opírá, aby mohl:
Být srozumitelnýPro někoho, kdo ho nezná
Říct něco nového nebo přesnéhoJméno, místo, bolest
Napravit nedorozuměníKdyž zpráva nebyla pochopena
Komunikovat dálKdyž únava, emoce nebo hluk mluvení ztěžují
| Pro koho? | Kdy přebírá roli AAK |
|---|---|
| Vývojová verbální dyspraxie | Když chce říct víc, než řeč dovolí, a napravit nedorozumění (viz níže). |
| Downův syndrom | K upřesnění těžko srozumitelné řeči, zejména s cizími lidmi; její role se s věkem mění (viz Downův syndrom a AAK). |
| Autismus s řečí | Při přetížení nebo stresu mohou hotové zprávy („potřebuji pauzu“, „je tu moc hluku“) zabránit vyhrocení situace (Zisk & Dalton, 2019). |
| Afázie po cévní mozkové příhodě | K telefonování, sdělení čísla, napsání nákupního seznamu (Garrett & Lasker, 2005). Viz AAK pro dospělé. |
| Parkinsonova nemoc | Když řeč během dne kolísá podle účinku léků. |
| Dětská mozková obrna | Mnozí mluví s blízkými a s cizími lidmi používají AAK. |
Jak pomoci posluchači porozumět?
- Ohlaste téma tím, že před mluvením ukážete obrázek nebo slovo („škola“, „fotbal“): zhruba o 28 % lepší srozumitelnost slov, o 11 % vět.
- Ukazujte první písmeno každého slova na tabulce s abecedou, zatímco ho vyslovujete: zhruba o 25 % lepší srozumitelnost vět. Předpokládá to znalost písmen, a proto se vyplatí na nich pracovat brzy.
Obě techniky byly zkoumány hlavně u dospělých, jejichž řeči je těžké rozumět (Hanson et al., 2004): upravte je společně s logopedem.
Jak zorganizovat částečné používání?
- Mějte nástroj stále na dosah. Uklizený ve skříni nepomůže ve chvíli, kdy se řeč zasekne. Pomáhá lehký formát: telefon, vytištěná tabulka v kapse, hodinky.
- Připravte celé zprávy pro chvíle, kdy řeč selže („bolí to“, „dejte mi čas“, „chci domů“), dosažitelné jedním nebo dvěma kroky. Viz Víc než žádosti.
- Nechávejte slova na stejných místech: ruka cestu najde i po několika dnech bez nástroje (viz Uspořádání mřížky).
- Řekněte posluchačům, že přechod z řeči na nástroj je normální. S cizími lidmi pomůže karta „Trochu mluvím. Když mi nebudete rozumět, můžu vám to ukázat v telefonu“ (viz karta „Jak se mnou mluvit“).
- Nenuťte nástroj, když je řeči rozumět, ale neberte ho, když se řeč zlepší.
- Zvolené slovo zopakujte nahlas a pak ho rozšiřte („ještě“ se změní na „ještě džus“). Viz Modelovat, počkat, reagovat.
Vývojová verbální dyspraxie: co nabízí AAK
Vývojová verbální dyspraxie (anglicky childhood apraxia of speech) je porucha plánování pohybů řeči. Dítě ví, co chce říct, ale jeho mozek jen obtížně programuje a řadí pohyby rtů, jazyka a čelisti. Jeho řeči je velmi těžké rozumět, nebo chybí úplně, přičemž porozumění a chuť komunikovat často nechybí.
I když se řeč s terapií zlepšuje, roky čekání mají svou cenu: dítě omezuje to, co říká, na to, co dokáže vyslovit. Souběžně s intenzivní logopedickou terapií mu AAK umožňuje vytvářet delší a propracovanější zprávy než samotnou řečí (Beukelman & Light, 2020). Podle závažnosti a věku slouží jako hlavní prostředek vyjadřování, jako nápověda (téma, první písmeno), jako nástroj nápravy nedorozumění, jako cesta ke čtení a psaní nebo jako opora při nácviku řeči. Pak postupně ustupuje, tempem dítěte.
Nahrání zvukového vzoru na tlačítko
Zvukový vzor propojený s každou zprávou může sloužit jako předloha pro nácvik řeči (Ball & Stading, 2006). S logopedem vyberte slova, na kterých se pracuje na terapii, a nahrajte je. V Pictalk Buddy v režimu úprav otevřete tlačítko a klepněte na „Mluvený text“ a pak na „Zvuk“: místo syntetického hlasu se přehraje nahrávka.
Náprava nedorozumění
Když vám někdo nerozumí, můžete zprávu zopakovat, nebo ji změnit: přidat informaci, zjednodušit, říct to jinak. Naučte aspoň dvě strategie nápravy (Halle, Brady & Drasgow, 2004). AAK nabízí „plán B“: ukázat slovo, nebo použít strategické zprávy jako „To není ono“, „Začíná to na…“, „Dám vám nápovědu“, „Počkejte, hledám…“. Ve slovnících Pictalk je najdete ve větvi „Aby mi rozuměli“.
„Motorické plánování“: dva významy
V AAK tento pojem znamená ponechat každé slovo na obrazovce na stejném místě, aby se pohyb ruky zautomatizoval. V logopedii znamená plánování pohybů řeči, jádro vývojové verbální dyspraxie. Pevné pozice jsou široce uznávaný princip; přístup LAMP, který z nich dělá svou metodu, má zatím jen předběžné důkazy (Bedwani, Bruck & Costley, 2015).
Co když vám doporučí počkat?
Zeptejte se, na co přesně se má čekat a co může člověk mezitím používat, aby mu bylo rozumět. Poradit vám může speciálně pedagogické centrum (SPC); na AAK se specializuje například SPC pro děti a mládež s vadami řeči v Praze, které pořádá kurzy i celostátní konferenci o AAK.
Časté otázky
Nebude moje dítě líné mluvit?
Studie tento účinek neukazují. Mluvit je často rychlejší než hledat slovo na obrazovce: když je řeč možná a je jí rozumět, člověk ji použije.
Jaký slovník pro příležitostné používání?
Kompaktní slovník s pevně umístěnými slovy a hotovými zprávami pro naléhavé situace a nápravu nedorozumění. V telefonu je dobrým výchozím bodem PicTalk Essential 24, který doplníte osobními slovy.
Pictalk Buddy spojuje komunikační tabulky AAK, vizualizovaný denní režim, procesní schémata a deníky, se stejnými symboly, na Androidu, iOS, webu i hodinkách. Aplikace v režimu „zaplaťte, kolik chcete“, kterou vyvíjí nezisková organizace. Seznamte se s Buddy
Zdroje
- Beukelman, D. R., & Light, J. C., 2020, Augmentative & Alternative Communication (5. vyd.), Paul H. Brookes.
- Studie citované podle Beukelmana & Light (2020): Millar, Light & Schlosser (2006); Romski et al. (2010); Kasari et al. (2014); Schlosser & Wendt (2008); Light & Drager (2012); Williams, Krezman & McNaughton (2008); Garrett & Lasker (2005); Hanson et al. (2004); Ball & Stading (2006); Halle, Brady & Drasgow (2004); Bedwani, Bruck & Costley (2015).
- Zisk, A. H., & Dalton, E., 2019, „Augmentative and Alternative Communication for Speaking Autistic Adults“, Autism in Adulthood.