Autismus a AAK: porozumět a komunikovat

Autismus postihuje především sociální komunikaci a mnoho lidí s autismem mluví málo nebo vůbec. Augmentativní a alternativní komunikace (AAK) jim dává jiné způsoby, jak porozumět a vyjádřit se hned teď, bez čekání na řeč a bez toho, aby ji brzdila.

Co je dnes autismus?

Porucha autistického spektra (PAS) je neurovývojová porucha, která trvá celý život a u každého člověka se projevuje velmi odlišně. Spojuje dva typy obtíží:

• v sociální komunikaci a interakci;
• opakující se chování, omezené zájmy a silnou potřebu stereotypů, kvůli nimž je nečekané těžko zvládnutelné.

Aspergerův syndrom, atypický autismus (PDD-NOS), dětská dezintegrační porucha: tyto kategorie se už nepoužívají. DSM-5 (2013), referenční klasifikace, sloučila dřívější pervazivní vývojové poruchy, včetně Aspergerova syndromu, nespecifikované pervazivní vývojové poruchy a dětské dezintegrační poruchy, do jediné diagnózy: porucha autistického spektra, u níž se určuje míra podpory, kterou člověk potřebuje. Tyto pojmy se stále objevují ve starších zprávách.

První známky se často objeví v raném dětství: dítě málo navazuje oční kontakt, zřídka reaguje na své jméno, málo si hraje s ostatními dětmi a jeho řeč se může opožďovat. Diagnóza vychází z vyšetření odborníky: pozorování dítěte, rozhovorů s rodiči, testů komunikace a sociální interakce. Vývojové milníky a cesta k péči: Moje dítě nemluví: kde začít.

Příčin je mnoho: podílejí se na nich genetické i environmentální faktory. Očkování mezi ně nepatří: tato myšlenka stojí na zastaralých nebo neprokázaných studiích.

Pro orientaci nabízí NAUTIS (Národní ústav pro autismus) bezplatné poradenství, služby a vzdělávání pro rodiny i odborníky, včetně portálu AutismPort.

Proč nabídnout AAK bez čekání?

Nejméně 30 % lidí s autismem má málo funkční řeči nebo žádnou (Beukelman a Light, 2020). Symboly, fotografie, mluvící tablet, znaky a gesta jim dávají jiné způsoby, jak se vyjádřit (viz Co je AAK?). Tři body vám ušetří čas:

• Žádné předpoklady. Samostatný nácvik očního kontaktu nebo ukazování komunikaci nezlepší: začněte hned (viz Mýty o AAK).
• AAK řeč nezastaví: často jí pomáhá, a to i u minimálně mluvících dětí s autismem (Kasari et al., 2014). Viz AAK a řeč.
• Symbol se člověk musí naučit. Děti s autismem, stejně jako ostatní malé děti, si běžné symboly často vykládají špatně (McCarthy et al., 2018): ukazujte je v souvislostech.

Proto ať lidé v okolí nástroj sami používají, když mluví: toto modelování má velký vliv na porozumění i vyjadřování, a to i u autismu (viz Modelujte, počkejte, reagujte).

Jak pomoci porozumět a předvídat?

AAK podporuje i porozumění. Malý chlapec s autismem plnil jednokrokové mluvené pokyny, ale dvou- až tříkrokové, když mu je učitelka během mluvení psala, a jeho problémové chování se zmírnilo (Light et al., 1998).

Vizualizovaný denní režim odpovídá na potřebu předvídatelnosti, v jakémkoli věku (Bopp et al., 2004; Knight, 2015). Obzvlášť pomáhají dvě nastavení: přesouvat dokončené činnosti do oblasti „hotovo“, kde si o ně člověk může znovu říct, a nabízet volbu v rámci režimu (který krok první, kdo pomůže). V praxi: Vizuální podpora: denní režim, procesní schémata, časovač.

Více než 90 % lidí s autismem někdy projevuje problémové chování (Jang, 2011), které často znamená „chci tohle“ nebo „chci, aby to přestalo“: hledejte toto sdělení a naučte jiný způsob, jak ho vyjádřit (viz Problémové chování).

Jak komunikovat nad rámec žádostí?

Žádání je dobrý začátek, ne cíl: programy zaměřené jen na žádosti vychovávají pasivní komunikátory, kteří žádají a odpovídají, ale rozhovor zahajují jen zřídka (Light, Parsons a Drager, 2002). Například PECS (v Česku známý i v podobě VOKS) má silné důkazy pro učení se žádat, ale slabé pro učení se komentovat (Ganz et al., 2012): viz PECS, nebo robustní AAK?. Nástroj má člověku umožnit také odmítat, komentovat, ptát se, zdravit a vyprávět (viz Nad rámec žádostí).

Sdílení pozornosti

Sdílená pozornost (společný zájem o stejnou věc s druhým člověkem) je u autismu prioritním cílem. Nejlepší příležitosti nabízí společné čtení, videa a hra s jejich zvukovými efekty a refrény. Přidat slovo na místě, například fotku koně z knížky s jeho řehtáním, zabere méně než minutu a zvýší počet střídání v rozhovoru.

Vyprávění pomocí fotografií a videí

Střídání se a vyprávění o minulých událostech bývají u autismu obtížné. Beukelman a Light (2020) k jejich nácviku doporučují videoscény a děti s autismem lépe rozuměly pokynům, když byly podány jako scény (Schlosser, 2013). V aplikaci Buddy uchovávají vaše vlastní fotografie a deníky záznam o dni, o kterém si můžete večer povídat.

Echolálie: co dělat, když vaše dítě opakuje fráze?

Echolálie znamená opakování slyšených slov nebo frází. Podle různých studií se týká 25 až 91 % dětí s autismem, protože její definice se velmi liší (Sutherland et al., 2024). Má dvě podoby:

• okamžitá: na otázku „Chceš vodu?“ dítě odpoví „vodu?“;
• opožděná: později zopakuje větu z pohádky, frázi učitelky nebo hlášení ze supermarketu.

Tato opakování mají často funkci: udržet kontakt, říct „ano“, požádat, uklidnit se, komentovat (Prizant a Duchan, 1981; Prizant a Rydell, 1984). Otázkou tedy není, zda dítě opakuje, ale proč a kdy.

Pozorujte a pak reagujte na význam

Veďte si malý sešit: fráze, chvíle, co se stalo těsně předtím a těsně potom. Funkce se často začnou ukazovat samy. „Jdeme na hřiště!“ řečené hlasem postavičky u dveří může znamenat „chci ven“; „konec, konec“ během činnosti „chci přestat“. Reagujte na žádost a zároveň na tabletu ukažte „chci ven“. Tyto shody si zapisujte do komunikačního slovníku sdíleného s lidmi v okolí (viz Být srozuměn).

Dát jeho fráze do nástroje

Většina lidí potřebuje jednotlivá slova ke skládání vět a hotová sdělení, aby to šlo rychle (Beukelman a Light, 2020). U dítěte, které hodně opakuje:

• nahrajte fráze, které už používá s jasnou funkcí („jdeme!“, „je svačina“);
• dejte tlačítku popisek shodný s tím, co říká: tlačítko „pes“, které vysloví celou větu, vede k nedorozuměním;
• vedle nich ponechte jednotlivá slova, vždy na stejném místě, aby mohlo říct i něco jiného.

Zvýší AAK opakování?

Těch několik kazuistik k této otázce neumožňuje žádný závěr a AAK řeč nebrzdí. Dítě, které stále dokola mačká stejné tlačítko, často nástroj zkoumá, trochu jako žvatlající miminko, ale může se tím také regulovat nebo předávat skutečné sdělení. Reagujte modelováním jiných slov, místo abyste mu tablet brali.

A co GLP?

Gestalt language processing (GLP, celostní zpracování jazyka) popisuje cestu k jazyku přes celé celky (fráze, repliky), které dítě postupně rozkládá a znovu skládá. Přístup zajímá mnoho rodin, ale síla důkazů je sporná (Hutchins, Knox a Fletcher, 2024; Bryant et al., 2025). Nestavíme se na žádnou stranu: proberte to s logopedem. Nástroj, který nabízí celé fráze i jednotlivá slova, vždy na stejných místech, je slučitelný s oběma způsoby učení.

Časté otázky

Moje dítě neukazuje: může používat tablet?

Ano. Můžete začít s několika velmi velkými políčky a hodně modelovat: ukazování se může rozvinout používáním.

S kolika symboly začít?

S málo, ale motivujícími a různorodými slovy: jeho vlastními slovy a několika silnými malými slovy jako ještě, hotovo, stop, pomoz mi. Postupně přidávejte další (viz Jaká slova dát do nástroje).

Má se dítěti v opakování bránit?

Obecně je užitečnější hledat, co opakování znamená, reagovat na to a ukazovat jiné způsoby, jak to říct, než ho zakazovat.

Pictalk Buddy spojuje komunikační tabulky AAK, vizualizovaný denní režim, procesní schémata a deníky se stejnými symboly, na Androidu, iOS, webu i hodinkách. Aplikace v modelu „zaplaťte, kolik chcete“, kterou vyvíjí nezisková organizace. Poznejte Buddy

Zdroje

• American Psychiatric Association, 2013, Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM-5), American Psychiatric Publishing.
• Beukelman, D. R. & Light, J. C., 2020, Augmentative & Alternative Communication, 5. vyd., Paul H. Brookes, kapitoly 5, 9, 10 a 11.
• Studie citované podle Beukelman & Light (2020): Kasari et al. (2014); McCarthy et al. (2018); Light et al. (1998); Bopp et al. (2004); Knight (2015); Jang (2011); Light, Parsons & Drager (2002); Ganz et al. (2012); Schlosser (2013).
• K echolálii: Sutherland et al. (2024); Prizant & Duchan (1981); Prizant & Rydell (1984).
• K GLP: Hutchins, Knox & Fletcher (2024), Autism & Developmental Language Impairments; Bryant et al. (2025), systematický přehled, Current Developmental Disorders Reports.