Co je AAK? Průvodce pro začátek

Augmentativní a alternativní komunikace (AAK) zahrnuje všechny způsoby, jak řeč doplnit nebo nahradit: gesta, znaky, symboly, komunikační tabulky, mluvící aplikace, psaní. Je určena každému, komu řeč v běžném životě nestačí k tomu, aby mu ostatní rozuměli, v jakémkoli věku a bez jakýchkoli předpokladů. Tady najdete základy a pak průvodce, které si přečíst podle toho, zda jste rodič, nebo odborník.

Co přesně je AAK?

AAK znamená všechny způsoby, jak doplnit nebo nahradit řeč a psaní, od gest až po mluvící aplikace. Nejde o jeden nástroj ani o jednu metodu: znaky, kniha se symboly i mluvící tablet, to všechno je AAK.

O komplexních komunikačních potřebách mluvíme tehdy, když řeč člověka nepokrývá jeho každodenní potřebu komunikovat, ať je příčina jakákoli. Patří sem například:

• děti, které ještě nemluví nebo mluví velmi málo, s diagnózou i bez ní (moje dítě nemluví);
• lidé s autismem (autismus a AAK);
• lidé s Downovým syndromem (Downův syndrom a AAK);
• lidé s dětskou mozkovou obrnou nebo s kombinovaným postižením (přístup: polohování, spínače, ovládání očima);
• lidé, kteří trochu mluví, ale těžko se dorozumějí nebo jejich komunikace není účinná, například při dětské verbální dyspraxii (AAK a řeč);
• dospělí, kteří přišli o řeč po cévní mozkové příhodě (afázie) nebo při onemocnění motorického neuronu, jako je ALS (AAK pro dospělé).

„Ale my mu přece rozumíme“

Mnoho rodin rozumí gestům, zvukům a pohledům svého dítěte. To je cenné, ale zčásti jde o iluzi komunikace: ve škole, u lékaře nebo v obchodě dítě lidé tak dobře neznají, neznají jeho život a často mu nerozumějí. AAK je o tom, aby dítěti rozuměl každý, nejen ti, kdo se naučili hádat. Na taková setkání pomůže připravit karta „Jak se mnou mluvit“.

Alternativní, nebo augmentativní: jaký je rozdíl?

Dvě slova v názvu popisují dvě použití, která se navzájem doplňují.

„Augmentativní“ znamená rozšiřující: k prostředkům, které už existují, se přidávají nové. Hranice není pevná: stejný nástroj může jednomu člověku řeč nahrazovat a druhému ji doplňovat.

AAK s pomůckou, nebo bez ní?

Druhé rozlišení se týká použitých prostředků.

AAK bez pomůcky je vždy po ruce, ale rozumějí jí jen ti, kdo znaky znají (u znaků do řeči říkáte celou větu a znakujete jen důležitá slova). AAK s pomůckou znamená mít svůj nástroj u sebe, zato jí porozumí kdokoli: syntetický hlas je slyšet i na dálku a rozumějí mu i lidé, kteří neumějí číst.

Papír a digitální nástroje se doplňují a papírová záloha zůstává nezbytná, když zařízení není k dispozici. Jak možnosti porovnat a zorganizovat vyzkoušení, se dočtete v průvodci volba nástroje: papír, tablet, vyzkoušení.

Symboly, metody, aplikace: pár orientačních bodů

• Symboly jsou zjednodušené kresby, které představují slovo nebo myšlenku; jedním z hojně používaných zdrojů je bezplatná knihovna ARASAAC.
• PECS je metoda AAK založená na výměně obrázků, používaná hlavně k nácviku žádostí; v Česku se používá jeho česká adaptace VOKS (PECS, nebo robustní AAK?).
• PODD, který vytvořila Gayle Porter, uspořádává stránky podle záměru (povídat si, položit otázku, říct, že něco není v pořádku), a ne podle slovních druhů (víc než jen žádosti).
• Aplikace pro AAK najdete v srovnání aplikací pro AAK.

Odborné pojmy (skenování, základní slovník, motorické plánování…) vysvětluje slovníček AAK.

Proč se mluví o multimodální komunikaci?

Nikdo nekomunikuje jen jedním způsobem: mluvíme, ale také ukazujeme, krčíme rameny, píšeme vzkazy. Člověk, který používá AAK, dělá totéž: kombinuje řeč, vokalizace, gesta, papír a zařízení podle toho, s kým je a v jaké situaci. Jediný způsob nikdy nestačí (Williams, Krezman a McNaughton, 2008, cit. in Beukelman a Light, 2020).

Na jednoduchou žádost u blízkého člověka často stačí znak; aplikace slouží k vyprávění nebo k rozhovoru s někým, kdo znaky nezná; papír zaskočí, když zařízení není po ruce. Cílem tedy není nahradit jeden prostředek druhým, ale přidávat další. Gesto nebo zvuk, kterému druhý rozumí, je úspěšná zpráva: reagujte na ni, ať přišla jakoukoli cestou.

Komunikace je právo

Komunikace je základní lidské právo, a přesto se na ni často zapomíná pro nedostatek času, vzdělání nebo snadno nastavitelných nástrojů. Přístup ke komunikaci předchází samostatnosti i učení a je zásadní pro pohodu a duševní zdraví: mnoho náročného chování pramení z toho, že člověk nemá jak se vyjádřit. Na AAK musí pamatovat i zařízení sociálních služeb a speciální školy (AAK v zařízeních sociálních služeb).

Které principy byste měli znát, než začnete?

Tyto principy shrnují shodu výzkumu, jak ji zpracovali Beukelman a Light (2020). Každému z nich se věnuje samostatný průvodce.

• Neexistují žádné předpoklady: nikdo není příliš malý, příliš starý ani „nepřipravený“ a nácvik takzvaných předpokladových dovedností izolovaně komunikaci nezlepšuje (Kangas a Lloyd, 1988; Romski a Sevcik, 1988), jak vysvětlujeme v článku mýty o AAK.
• Předpokládat kompetenci znamená vycházet z toho, že člověk rozumí víc, než dokáže vyjádřit (mýty o AAK).
• AAK nebrání řeči: nebrzdí ji a často jí pomáhá se rozvíjet (Millar, Light a Schlosser, 2006; Romski et al., 2010), podrobně v článku AAK a řeč.
• AAK se učí tím, že ji člověk vidí používat: ukazování na symboly v jeho vlastním nástroji, zatímco na něj mluvíte (modelování), má podle několika metaanalýz velký vliv na porozumění i vyjadřování (Allen et al., 2017; O’Neill, Light a Pope, 2018), viz modelujte, počkejte, reagujte.
• Okolí je stejně důležité jako nástroj: jazyk, kterým se v rodině nekomunikuje, se nakonec opustí a samotné nasazení odborníků nestačí (jak připravit komunikační partnery).
• Komunikovat znamená víc než žádat: sdílet novinky, pozdravit, žertovat nebo vyprávět je stejně důležité jako vyjádřit potřeby (Light, 1988), viz víc než jen žádosti.
• Osobní slova jsou stejně důležitá jako základní: začátečník začíná vlastními slovy (jména, jídla, hry) a několika silnými slovy jako „ještě“, „hotovo“ nebo „pomoc“ (Laubscher a Light, 2018), viz jaká slova do nástroje dát.
• Slovník není nikdy hotový: neaktualizovaný slovník je jedním z hlavních důvodů, proč lidé nástroje opouštějí (Johnson et al., 2006), proto je důležité udržovat slova v nástroji aktuální.
• Slova se nestěhují: když má každé slovo vždy stejné místo, pohyb k němu se zautomatizuje, viz uspořádání mřížky.
• AAK pomáhá i porozumění: vizualizovaný denní režim funguje v každém věku (Bopp et al., 2004; Knight et al., 2015), viz vizuální podpora: denní režim, procesní schémata, časovač.
• Čtení a psaní jsou cílem pro všechny: psaní je jediná cesta k neomezenému slovníku a lze ho učit bez předpokladů, viz AAK a gramotnost.

Kde začít?

Projděte popořadě cestu, která vám odpovídá. Pokud je situace člověka známá (autismus, Downův syndrom, afázie…), přidejte odpovídající průvodce uvedené výše.

Jste rodič

1. Moje dítě nemluví: kde začít: vývojové milníky, varovné signály, první kroky doma.
2. Mýty o AAK: „příliš malý“, „nepřipravený“… co říká výzkum.
3. AAK a řeč: i když už vaše dítě pár slov říká.
4. Modelujte, počkejte, reagujte: jak s nástrojem mluvit každý den.
5. Jaká slova do nástroje dát: první slova, základní a osobní.
6. Vizuální podpora: denní režim, procesní schémata, časovač: jak dítěti pomoci porozumět jeho dni.
7. Volba nástroje: papír, tablet, vyzkoušení: nejdřív vyzkoušejte, pak se rozhodněte.
8. Financování AAK: jak připravit žádost o financování.

Jste odborník

Logoped, speciální pedagog, učitel, asistent pedagoga nebo pracovník v přímé péči:

1. Zavedení AAK v týmu: posouzení, koordinátor AAK, týmová spolupráce.
2. Modelujte, počkejte, reagujte: modelování, čas na odpověď a příprava partnerů.
3. Jaká slova do nástroje dát: základní, okrajový a osobní slovník.
4. Uspořádání mřížky: velikost mřížky, pevné pozice a barevné kódování.
5. Víc než jen žádosti: práce na všech komunikačních funkcích.
6. AAK a gramotnost: výuka čtení a psaní.
7. AAK ve škole: podpůrná opatření, IVP, asistent pedagoga a upravené výukové materiály.
8. AAK v zařízeních sociálních služeb: co má obsahovat plán AAK pro celé zařízení.

Časté otázky

Jak dlouho trvá naučit se AAK?

AAK se učí jako jazyk, roky, ale začít můžete ještě dnes. Partneři se zlepšují rychle: k tomu, aby změnili svůj přístup, stačí méně než pět hodin školení (Kent-Walsh a Binger, 2013, cit. in Beukelman a Light, 2020).

Kdo nám může pomoci?

Poradit a pomoci vybrat vhodnou metodu a nástroj vám může logoped. U dětí a žáků je to také školské poradenské zařízení, zejména speciálně pedagogické centrum (SPC); na AAK se specializuje SPC pro děti a mládež s vadami řeči v Praze, které pořádá i kurzy. Informace a poradenství pro rodiny lidí s autismem nabízí NAUTIS.

Pictalk Buddy spojuje komunikační tabulky AAK, vizualizovaný denní režim, procesní schémata a deníky se stejnými symboly, na Androidu, iOS, webu i hodinkách. Aplikace v modelu „zaplaťte, kolik chcete“, kterou vyvíjí nezisková organizace. Poznejte Buddy

Zdroje

• Beukelman, D. R. a Light, J. C., 2020, Augmentative & Alternative Communication: Supporting Children and Adults with Complex Communication Needs, 5. vyd., Paul H. Brookes.
• Studie citované z této knihy: Williams, Krezman a McNaughton (2008); Kangas a Lloyd (1988); Romski a Sevcik (1988); Millar, Light a Schlosser (2006); Romski et al. (2010); Allen et al. (2017); O’Neill, Light a Pope (2018); Light (1988); Laubscher a Light (2018); Johnson et al. (2006); Bopp et al. (2004); Knight et al. (2015); Kent-Walsh a Binger (2013).